Hodnocení technologické jakosti zrna pšenice
Kompletní zhodnocení jakosti zrna pšenice, se zaměřením na netradiční druhy (špalda, jednozrnka, dvouzrnka a další). V laboratoři je možné provést jak klasické analýzy pekařské jakosti, tak pokročilá stanovení zahrnující komplexní reologické posouzení těsta (na přístroji Mixolab II.). Na základě zjištěných dat je poté možné navrhnout optimální technologii zpracování (pekařské zpracování, výroba těstovin). Dále je možné přímo na zakázku realizovat přesné maloparcelkové pokusy s následným vyhodnocením technologické jakosti zrna.
Výzkum a vývoj v oblasti zemědělské, dopravní a manipulační techniky
Vývoj zařízení a technologických postupů používaných v zemědělství a dopravě
Výzkum a vývoj v oblasti kvality potravin
Vývoj nových potravinových výrobků se sníženou energetickou hodnotou, např. džem s obsahem steviolových glykosidů, technické řešení je chráněno užitným vzorem. Bez obsahu lepku, s posílenou nutriční hodnotou, např. směs pro přípravu bezlepkového pečiva se strukturálními vlastnostmi podobnými běžnému pečivu, založena na nutričně hodnotných bezlepkových moukách s využitím jejich přirozených vlastností bez přídavných látek.
BAT centrum JU
Cílem činnosti BAT centra JU je posoudit dopady technologií použitých v zemědělské výrobě na životní prostředí a získané informace poskytnout orgánům státní správy jako podklad pro další rozhodování. V praxi by tak měly být v budoucnu používány jen takové technologie, jejichž negativní vliv na životní prostředí je minimální, a to při zachování ekonomické únosnosti a splnění přísných kritérií kladených na welfare zvířat.
Laboratoř kvality produktů
Laboratoř kvality produktů je využívána k cvičením studentů v odborných předmětech a pro sledování technologických procesů v rámci požadavků malých a středních podniků z řad zemědělců a zpracovatelů zemědělských produktů. Pracovníci s téměř 20-ti letými praktickými zkušenostmi v oblasti zpracování masa a výroby masných výrobků poskytují odborné poradenství a pomáhají se zaváděním nových technologií zejména v oblasti malých a středních podniků. V oblasti produkce a zpracování mléka se specializovaní pracovníci zaměřují na stanovování a návrhy optimalizace složek mléka a na sledování a úpravu technologií při zpracování mléka a výrobě mléčných výrobků. Další oblastí je sledování kvality masa v závislosti na podmínkách ustájení a welfare hospodářských zvířat.
Laboratoř mikrobiologie a parazitologie
V naší laboratoři se zabýváme především:
- kultivačním průkazem různých typů mikroorganismů v potravinách (zejména mléce), případně v dalších substrátech.
- parazitologickým vyšetřením hospodářských zvířat s využitím flotace, mikroskopie, kultivace i PCR diagnostiky.
Laboratoř kvality masa
V laboratoři kvality masa katedry speciální zootechniky má ve vědeckém programu dominantní postavení:
- ověřování vlivů působících na úroveň mléčné a masné užitkovosti skotu,
- základní fyziologické projevy plemenic při říji a inseminaci,
- využití masných plemen skotu pro produkci kvalitního hovězího masa,
- chov masných plemen skotu v podhorských a horských oblastech,
- hodnocení exteriéru a mechaniky pohybu koní,
- hodnocení výkonnosti koní,
- růstová schopnost prasat a drůbeže,
- kvalita vepřového masa,
- šlechtění mateřských a otcovských populací prasat s ohledem na genetické markery,
- fyziologické pochody související s říjí a inseminací prasnic a prasniček,
- tvorba genetických zdrojů u hospodářských zvířat.
Laboratoř rostlinolékařství
Hlavním cílem sekce rostlinolékařství je vzájemná spolupráce akademické a komerční sféry v oblasti záměrného využívání mitosporických hub jako klíčových komponentů v kontextu biointenzivní integrované ochrany rostlin a biologické ochrany rostlin. Dále v oblasti podpory nativních kmenů nejvýznamnějších druhů entomopatogenních a mykoparazitických hub s důrazem na znalost a využití biodiverzity a funkčního potenciálu této skupiny užitečných mikroorganizmů a zároveň v oblasti faremně využitelných postupů zaměřených na záměrnou podporu mikroskopických hub s cílem stabilizovat půdní ekosystémy i lesní ekosystémy.
Biotechnologické centrum
Charakteristika
Historie Biotechnologického centra sahá do roku 1991, kdy byla založena Laboratoř aplikované molekulární biologie rostlin (společná laboratoř Kateder pícninářství, odd. genetiky a šlechtění rostlin a Katedry rostlinné výroby, odd. ochrany rostlin). V roce 2003 byla Laboratoř transformovaná do podoby samostatného výzkumného útvaru Zemědělské fakulty a přestěhovala se do nových prostor v pavilonu E (mikrobiologie). V roce 2009 se Biotechnologické centrum stalo součástí Katedry rostlinné výroby a agroekologie. Stávající pedagogické a vědecko-výzkumné zaměření Biotechnologického centra je cíleno do oblasti genetiky a šlechtění rostlin a do oblasti rostlinných biotechnologií, garantuje či se podílí na výuce v bakalářských oborech Zemědělské biotechnologie; v navazujících magisterských oborech Zemědělské inženýrství, Rostlinné biotechnologie, BOZO; a doktorských studijních oborech Speciální produkce rostlinná, Zemědělské biotechnologie a Ochrana rostlin.
Z pohledu výzkumné činnosti je Biotechnologické centrum zaměřené na problematiku rostlinných biotechnologií a aplikovaných otázek molekulární biologie rostlin. Výzkumné zaměření Biotechnologického centra je cíleno na aplikaci molekulárních markerů ve šlechtění rostlin pro účely identifikace a popisu odrůd a genových zdrojů rostlin, na detekci GMO, do oblasti vývoje molekulárních selekčních markerů ve šlechtění a do oblasti molekulární ekologie a taxonomie (využití molekulárního přístupu v populační genetice planých druhů rostlin). Významnou oblastí činnosti je i problematika polyfaktoriálního hodnocení a molekulárního markerování kmenů hub.
Laboratoř aplikované ekologie
Základní odborné a výzkumné zaměření LAE spočívá v hodnocení ekologických funkcí krajiny a vlivu zemědělského hospodaření, hodnocení funkce vegetace a její význam pro disipaci sluneční energie, vodní režim a kvalitu povrchových vod, hydrochemické a pedochemické procesy apod. Předmětem výzkumu je prohloubení znalostí o funkčních procesech určujících stav klíčových ekosystémů a uplatnění holistických kriterií k posouzení vlivu a dopadů zemědělského hospodaření v krajině. To předpokládá kontinuální pozemní monitoring vybraných parametrů propojený s průběžnou analýzou dat dálkového průzkumu Země (družicové a letecké snímání povrchu krajiny) a synteticky zpracovaný v prostředí GIS.
Dosavadní výsledky výzkumu ukázaly reálné možnosti aplikovat tyto postupy v krajinném managementu, pro přípravu dokumentace územního plánování (ÚSES, ÚPD), pro efektivní plánování a realizaci rekultivačních postupů, pro stanovení parametrů stavu ekosystémů v plánech péče o chráněná území apod.