Kultivační vyšetření surovin a potravin především živočišného původu (mléko, maso, vejce) za účelem stanovení celkových počtů mikroorganismů a dále počtů psychrotrofních a koliformních mikroorganismů, s následným vyhodnocením dle platné legislativy.

Barva masa je znakem, podle kterého spotřebitel posuzuje kvalitu masa. V přístrorj ColorEye XTH je vyjadřována v systému CIE pomocí hodnot L*, a* a b*. Nejvýznamnější veličinou je světlost L*, která je funkcí reflektance, tj. poměru intenzity světla odraženého : intenzitě světla dopadajícího. U bílé barvy má hodnotu 100 %, u černé 0 %. Barevný odstín je charakterizován pomocí koeficientů a* a b*. Souřadnice a* udává vztah mezi červenou a zelenou barvou, souřadnice b* mezi žlutou a modrou barvou.

Metoda analýzy texturního profilu patří mezi jednu z nejpoužívanějších metod mechanického stanovení texturních vlastností. Textura masa je dána jeho strukturou a chemickým složením. Hodnotí se senzoricky nebo objektivně pomocí texturometru. Nejčastěji užívanou veličinou je síla ve střihu (N) naměřená pomocí Warnera a Bratzlera. K měřícímu přístroji je připojen nástavec ve tvaru kovové desky s výřezem tvaru rovnoběžného trojúhelníka, která se zasouvá do štěrbiny a přitom přestřihne vzorek masa definovaných rozměrů.

Obsah tuku v produktech se obvykle definuje jako tuk, který může být extrahován vhodným rozpouštědlem (petrolether). Přímá extrakce je nenahraditelná pro vysokou přesnost a opakovatelnost. Intramuskulární tuk má v mase význam ze senzorického hlediska a vlivu na křehkost masa Pod tímto pojmem se obecně rozumí lipidy a doprovodné látky lipidů v libové svalovině, která lze extrahovat organickými rozpouštědly. Přístroj Det-Gras provádí klasickou Soxhletovu metodu automaticky v 6 vzorcích současně. V 1. fázi se vzorek vaří v rozpouštědle, během této fáze se rozpustí velká část tuku. Ve 2. fázi je vzorek promýván rozpouštědlem. Následuje oddestilování rozpouštědla do horní části skleněné extrakční komory rozpouštědla

Nabízíme službu zaměřenou na malokapacitní produkci biomasy entomopatogenních a mykoparazitických hub. Spory hub jsme schopni produkovat jak pomocí submerzní kultivace v tekuté živné půdě, tak i produkovat spory na umělých agarizovaných živných půdách a přirozených substrátech. Pomocí technologie jsme schopni finalizovat vyprodukovanou biomasu do standardního biopreparátu určeného k aplikaci v místě výskytu živočišných škůdců popř. na lokality s výskytem fytopatogenních hub (původců onemocnění rostlin).

Integrovaná ochrana rostlin (IOR) patří ke klíčovým strategiím aplikovaného rostlinolékařství. Nabízíme službu spojenou s navrhnutím a konzultací výběru vhodné strategie IOR, tj. záměrné podpory a využívání místních přirozeně se vyskytujících druhů/kmenů mitosporických hub a cíleného využití jejich potenciálu při navození vysoké úrovně přirozené supresivity půd a střednědobé stabilizaci tohoto stavu s ohledem na podporu i dalších stabilizujících funkcí této skupiny mikroorganizmů, biologická aktivita půdy. Aktivity spočívají v záměrné podpoře či využití nativních populací organismů (v tomto případě lokálně se vyskytujících kmenů vybraných druhů mikroskopických hub na vybraných lokalitách objednavatelem), tedy populací entomopatogenních a mykoparazitických hub, které jsou přirozenou složkou v daném konkrétním agroekosystému.Realizace konceptu předpokládá jak cílené využití místních populací vybraných druhů mikroskopických hub proti konkrétním druhů živočišných škůdců či původcům onemocnění rostlin, tak i cílené zlepšení vlastností půd definovaných stavem přirozené půdní supresivity – tedy schopnosti potlačovat výskyt a rozvoj škůdců a fytopatogenních organismů.

Standardní biopreparáty na bázi entomopatogenních a mykoparazitických hub musejí splňovat řadu kvalitativních a kvantitativních kriterií a podléhají kompletnímu registračnímu procesu. Naše laboratoř je schopna hodnotit jejich kvalitu pomocí klíčových parametrů kvalitativní povahy; specifikaci podílu aktivní a doplňkové složky v biopreparátu. Stanovujeme hlavní kvantitativní parametry houbových biopreparátů jako je stanovení počtu infekčních jednotek – tzv. titr spor garantovaného producentem a distributorem, stanovení vitality spor udávané v % a zároveň jsme schopni hodnotit i vitalitu pomocí testu GI, kdy se každé spoře přiřadí index fáze klíčení. Poslední kvantitativní parametr, který testujeme je počet kolonie tvořících jednotek (CFU – colony forming units). CFU udává kolik jednotek patogena přítomných v 1 g nebo 1 ml biopreparátu utvoří samostatnou kolonii na umělé živné půdě.

Nabízíme službu dlouhodobého ukládání a uchovávání matečných kultur kmenů vláknitých hub za použití techniky imobilizace biomasy kmenů do alginátových pelet. Alginátové pelety ukládáme do mrazicího boxu při teplotě přibližně -20°C. Uložené kmeny v alginátových peletách jsme schopni aktivovat a jako čistou kulturu zaslat na agarových plotnách. Sbírka entomopatogenních a mykoparazitických hub není oficiální sbírkou, slouží momentálně pro interní potřebu.

Identifikace na úrovni druhu představuje mandatorní předpoklad cíleného využívání entomopatogenních a mykoparazitických hub. Identifikace partikulárních kmenů jednotlivých druhů entomopatogenních a mykoparazitických hub představuje velmi složitý problém, jehož obecné řešení spočívá v oblasti aplikace specifických determinačních technik a metod (např. fenotypové a fyziologické markery). Nicméně, z hlediska praktického využití jsou nezbytné základní charakteristiky kmenů, zejména pak kmenově specifické parametrizace rychlosti vývoje (růst středových kultur), produkce spor (množství spor/1 mm2 kultury, resp. spor/1 g přirozeného substrátu), vitalita spor (klíčivost - %) a virulence (účinnost kmene stanovená pomocí standardního laboratorního biotestu). Nabízíme službu polyfaktoriálního hodnotícího systému umožňujícího definovat možnosti následného praktického využití jednotlivých kmenů v kontextu základního cíle – využití lokálních kmenů entomopatogenních a mykoparazitických hub při záměrném navýšení přirozené supresivity zemědělsky využívaných půd.

Entomopatogenní a mykoparazitické mikroskopické houby představuji velmi významnou obligátní složku půdní mikroflory. Funkční (trofický) statut uvedené skupiny hub je však podstatně širší, protože kromě parazitické vazby na řadu hmyzích škůdců (entomopatogenní houby) nebo původců houbových onemocnění rostlin (mykoparazitické houby), zaujímají v ekosystémech i klíčovou úlohu organizmů podílejících se na rozkladných procesech (saprotrofní organizmy). Nabízíme službu izolace a diagnostiky přítomnosti entomopatogenních a mykoparazitických mikroskopických hub v půdách a fyloplánu. Metody izolace jsou založeny na precizních laboratorních postupech využívajících selektivní techniky (selektivní umělé živné půdy, resp. metody tzv. „živých pastí“). Pomocí těchto metod lze v jakémkoliv půdním vzorku, resp. vzorku odebraném z nadzemních částí rostlin detekovat přítomnost vybraných druhů entomopatogenních nebo mykoparazitických hub a současně stanovit frekvenci jejich výskytu (= počet vitálních jednotek na 1g půdy, resp. rostlinné biomasy).

(Entomopatogenní houby – mikroskopické houby schopné vyvolávat primární onemocnění na hmyzích hostitelích; Mykoparazitické houby – schopné parazitace na jiných druzích mikroskopických (fytopatogenních hub, způsobující choroby rostlin).