Cílem činnosti BAT centra JU je posoudit dopady technologií použitých v zemědělské výrobě na životní prostředí a získané informace poskytnout orgánům státní správy jako podklad pro další rozhodování. V praxi by tak měly být v budoucnu používány jen takové technologie, jejichž negativní vliv na životní prostředí je minimální, a to při zachování ekonomické únosnosti a splnění přísných kritérií kladených na welfare zvířat.

Laboratoř kvality produktů je využívána k cvičením studentů v odborných předmětech a pro sledování technologických procesů v rámci požadavků malých a středních podniků z řad zemědělců a zpracovatelů zemědělských produktů. Pracovníci s téměř 20-ti letými praktickými zkušenostmi v oblasti zpracování masa a výroby masných výrobků poskytují odborné poradenství a pomáhají se zaváděním nových technologií zejména v oblasti malých a středních podniků. V oblasti produkce a zpracování mléka se specializovaní pracovníci zaměřují na stanovování a návrhy optimalizace složek mléka a na sledování a úpravu technologií při zpracování mléka a výrobě mléčných výrobků. Další oblastí je sledování kvality masa v závislosti na podmínkách ustájení a welfare hospodářských zvířat.

V naší laboratoři se zabýváme především:

1. kultivačním průkazem různých typů mikroorganismů v potravinách (zejména mléce), případně v dalších substrátech.
2. parazitologickým vyšetřením hospodářských zvířat s využitím flotace, mikroskopie, kultivace i PCR diagnostiky.

V laboratoři kvality masa katedry speciální zootechniky má ve vědeckém programu dominantní postavení:

• ověřování vlivů působících na úroveň mléčné a masné užitkovosti skotu,
• základní fyziologické projevy plemenic při říji a inseminaci,
• využití masných plemen skotu pro produkci kvalitního hovězího masa,
• chov masných plemen skotu v podhorských a horských oblastech,
• hodnocení exteriéru a mechaniky pohybu koní,
• hodnocení výkonnosti koní,
• růstová schopnost prasat a drůbeže,
• kvalita vepřového masa,
• šlechtění mateřských a otcovských populací prasat s ohledem na genetické markery,
• fyziologické pochody související s říjí a inseminací prasnic a prasniček,
• tvorba genetických zdrojů u hospodářských zvířat.

Hlavním cílem sekce rostlinolékařství je vzájemná spolupráce akademické a komerční sféry v oblasti záměrného využívání mitosporických hub jako klíčových komponentů v kontextu biointenzivní integrované ochrany rostlin a biologické ochrany rostlin. Dále v oblasti podpory nativních kmenů nejvýznamnějších druhů entomopatogenních a mykoparazitických hub s důrazem na znalost a využití biodiverzity a funkčního potenciálu této skupiny užitečných mikroorganizmů a zároveň v oblasti faremně využitelných postupů zaměřených na záměrnou podporu mikroskopických hub s cílem stabilizovat půdní ekosystémy i lesní ekosystémy.

Charakteristika

Historie Biotechnologického centra sahá do roku 1991, kdy byla založena Laboratoř aplikované molekulární biologie rostlin (společná laboratoř Kateder pícninářství, odd. genetiky a šlechtění rostlin a Katedry rostlinné výroby, odd. ochrany rostlin). V roce 2003 byla Laboratoř transformovaná do podoby samostatného výzkumného útvaru Zemědělské fakulty a přestěhovala se do nových prostor v pavilonu E (mikrobiologie). V roce 2009 se Biotechnologické centrum stalo součástí Katedry rostlinné výroby a agroekologie. Stávající pedagogické a vědecko-výzkumné zaměření Biotechnologického centra je cíleno do oblasti genetiky a šlechtění rostlin a do oblasti rostlinných biotechnologií, garantuje či se podílí na výuce v bakalářských oborech Zemědělské biotechnologie; v navazujících magisterských oborech Zemědělské inženýrství, Rostlinné biotechnologie, BOZO; a doktorských studijních oborech Speciální produkce rostlinná, Zemědělské biotechnologie a Ochrana rostlin.

Z pohledu výzkumné činnosti je Biotechnologické centrum zaměřené na problematiku rostlinných biotechnologií a aplikovaných otázek molekulární biologie rostlin. Výzkumné zaměření Biotechnologického centra je cíleno na aplikaci molekulárních markerů ve šlechtění rostlin pro účely identifikace a popisu odrůd a genových zdrojů rostlin, na detekci GMO, do oblasti vývoje molekulárních selekčních markerů ve šlechtění a do oblasti molekulární ekologie a taxonomie (využití molekulárního přístupu v populační genetice planých druhů rostlin). Významnou oblastí činnosti je i problematika polyfaktoriálního hodnocení a molekulárního markerování kmenů hub.

Základní odborné a výzkumné zaměření LAE spočívá v hodnocení ekologických funkcí krajiny a vlivu zemědělského hospodaření, hodnocení funkce vegetace a její význam pro disipaci sluneční energie, vodní režim a kvalitu povrchových vod, hydrochemické a pedochemické procesy apod. Předmětem výzkumu je prohloubení znalostí o funkčních procesech určujících stav klíčových ekosystémů a uplatnění holistických kriterií k posouzení vlivu a dopadů zemědělského hospodaření v krajině. To předpokládá kontinuální pozemní monitoring vybraných parametrů propojený s průběžnou analýzou dat dálkového průzkumu Země (družicové a letecké snímání povrchu krajiny) a synteticky zpracovaný v prostředí GIS.

Dosavadní výsledky výzkumu ukázaly reálné možnosti aplikovat tyto postupy v krajinném managementu, pro přípravu dokumentace územního plánování (ÚSES, ÚPD), pro efektivní plánování a realizaci rekultivačních postupů, pro stanovení parametrů stavu ekosystémů v plánech péče o chráněná území apod.