Cílem činnosti BAT centra JU je posoudit dopady technologií použitých v zemědělské výrobě na životní prostředí a získané informace poskytnout orgánům státní správy jako podklad pro další rozhodování. V praxi by tak měly být v budoucnu používány jen takové technologie, jejichž negativní vliv na životní prostředí je minimální, a to při zachování ekonomické únosnosti a splnění přísných kritérií kladených na welfare zvířat.

V naší laboratoři se zabýváme především:

1. kultivačním průkazem různých typů mikroorganismů v potravinách (zejména mléce), případně v dalších substrátech.
2. parazitologickým vyšetřením hospodářských zvířat s využitím flotace, mikroskopie, kultivace i PCR diagnostiky.

V laboratoři kvality masa katedry speciální zootechniky má ve vědeckém programu dominantní postavení:

• ověřování vlivů působících na úroveň mléčné a masné užitkovosti skotu,
• základní fyziologické projevy plemenic při říji a inseminaci,
• využití masných plemen skotu pro produkci kvalitního hovězího masa,
• chov masných plemen skotu v podhorských a horských oblastech,
• hodnocení exteriéru a mechaniky pohybu koní,
• hodnocení výkonnosti koní,
• růstová schopnost prasat a drůbeže,
• kvalita vepřového masa,
• šlechtění mateřských a otcovských populací prasat s ohledem na genetické markery,
• fyziologické pochody související s říjí a inseminací prasnic a prasniček,
• tvorba genetických zdrojů u hospodářských zvířat.

Hlavním cílem sekce rostlinolékařství je vzájemná spolupráce akademické a komerční sféry v oblasti záměrného využívání mitosporických hub jako klíčových komponentů v kontextu biointenzivní integrované ochrany rostlin a biologické ochrany rostlin. Dále v oblasti podpory nativních kmenů nejvýznamnějších druhů entomopatogenních a mykoparazitických hub s důrazem na znalost a využití biodiverzity a funkčního potenciálu této skupiny užitečných mikroorganizmů a zároveň v oblasti faremně využitelných postupů zaměřených na záměrnou podporu mikroskopických hub s cílem stabilizovat půdní ekosystémy i lesní ekosystémy.

Charakteristika

Historie Biotechnologického centra sahá do roku 1991, kdy byla založena Laboratoř aplikované molekulární biologie rostlin (společná laboratoř Kateder pícninářství, odd. genetiky a šlechtění rostlin a Katedry rostlinné výroby, odd. ochrany rostlin). V roce 2003 byla Laboratoř transformovaná do podoby samostatného výzkumného útvaru Zemědělské fakulty a přestěhovala se do nových prostor v pavilonu E (mikrobiologie). V roce 2009 se Biotechnologické centrum stalo součástí Katedry rostlinné výroby a agroekologie. Stávající pedagogické a vědecko-výzkumné zaměření Biotechnologického centra je cíleno do oblasti genetiky a šlechtění rostlin a do oblasti rostlinných biotechnologií, garantuje či se podílí na výuce v bakalářských oborech Zemědělské biotechnologie; v navazujících magisterských oborech Zemědělské inženýrství, Rostlinné biotechnologie, BOZO; a doktorských studijních oborech Speciální produkce rostlinná, Zemědělské biotechnologie a Ochrana rostlin.

Z pohledu výzkumné činnosti je Biotechnologické centrum zaměřené na problematiku rostlinných biotechnologií a aplikovaných otázek molekulární biologie rostlin. Výzkumné zaměření Biotechnologického centra je cíleno na aplikaci molekulárních markerů ve šlechtění rostlin pro účely identifikace a popisu odrůd a genových zdrojů rostlin, na detekci GMO, do oblasti vývoje molekulárních selekčních markerů ve šlechtění a do oblasti molekulární ekologie a taxonomie (využití molekulárního přístupu v populační genetice planých druhů rostlin). Významnou oblastí činnosti je i problematika polyfaktoriálního hodnocení a molekulárního markerování kmenů hub.

Základní odborné a výzkumné zaměření LAE spočívá v hodnocení ekologických funkcí krajiny a vlivu zemědělského hospodaření, hodnocení funkce vegetace a její význam pro disipaci sluneční energie, vodní režim a kvalitu povrchových vod, hydrochemické a pedochemické procesy apod. Předmětem výzkumu je prohloubení znalostí o funkčních procesech určujících stav klíčových ekosystémů a uplatnění holistických kriterií k posouzení vlivu a dopadů zemědělského hospodaření v krajině. To předpokládá kontinuální pozemní monitoring vybraných parametrů propojený s průběžnou analýzou dat dálkového průzkumu Země (družicové a letecké snímání povrchu krajiny) a synteticky zpracovaný v prostředí GIS.

Dosavadní výsledky výzkumu ukázaly reálné možnosti aplikovat tyto postupy v krajinném managementu, pro přípravu dokumentace územního plánování (ÚSES, ÚPD), pro efektivní plánování a realizaci rekultivačních postupů, pro stanovení parametrů stavu ekosystémů v plánech péče o chráněná území apod.

Charakteristika

Laboratoř pro analýzu krmiv a potravin působí na katedře genetiky, šlechtění a výživy zvířat ZF JU v Č. Budějovicích. Laboratoř provádí analýzu živin v objemných a jadrných krmivech, ale rovněž i v mase a v mléce. Tomu odpovídá velmi dobré přístrojové vybavení. Laboratoř se specializuje na stanovení organických živin. Laboratoř se dále specializuje na stanovení stravitelnosti organické hmoty a bílkovin v krmivech pro monogastry pepsinovou metodou na přístroji Daisy Analyser od firmy ANKOM. Kromě této metody je v laboratoři rozvíjena i pepsin-celulázová metoda pro stanovení bachorové degradovatelnosti organické hmoty na již výše uvedeném přístroji. V laboratoři je od roku 2002 k dispozici přístroj NIRS od švédské společnosti Tecator, který pracuje na bázi blízké infračervené spektrometrie. Tento přístroj umožňuje rychlé stanovení většiny organických živin v běžných krmivech a potravinách nechemickou metodou. Pro činnost přístroje je nutná kalibrace pro analýzu požadované živiny u vybraného typu vzorku. V současné době probíhá příprava těchto kalibrací pro pícniny. Kolektiv pracovníků laboratoře zvládl do současné doby široké spektrum analýz celé řady rostlinných a živočišných materiálů což umožnilo vynikající přístrojové vybavení.